Svatý Martin patří mezi nejznámější svaté. Původně byl římský voják a proslul svým lidským přístupem k obyvatelům dobývaných území. Legenda praví, že jedné chladné noci uviděl Martin (tehdy ještě jako voják) nahého promrzlého žebráka, neváhal a rozetnul svůj vojenský plášť na dvě poloviny, z nichž jednu daroval žebrákovi. Další noc se mu zjevil Ježíš Kristus oblečen do poloviny jeho pláště. Martin chtěl už tehdy odejít z vojska, nechat se pokřtít a věnovat se víře, to mu však nebylo dovoleno. Jednoho dne se odmítl zúčastnit bitvy, byl prohlášen za zrádce a musel jít proti nepříteli jenom s křížem. Nakonec k boji vůbec nedošlo a nepřítel dokonce přišel s návrhem na mír.
Zanedlouho poté odešel Martin z legie, nechal se pokřtít a začal církevní studium. Po nějaké době byl jmenován biskupem. Biskupskou hodnost však nechtěl zprvu vůbec přijmout, dokonce se schoval před posly do husince. Husy ho však kejháním prozradily a tak se Martin stal biskupem (odtud zřejmě pochází tradice Martinských hus). Založil patrně nejstarší klášter v západní Evropě v Liguge. (Pokračování textu…)
Závažnost zrakového postižení se definuje pomocí zrakové ostrosti udané Snellenovým zlomkem. Například silná slabozrakost se definuje jako kvalita vidění udaná Snellenovým zlomkem 1/10 nebo méně (ve zdravějším oku, s nejlepší dostupnou korekcí). To značí, že prakticky slepý jednotlivec musí stát 6 metrů od objektu, aby ho viděl stejně jasně, jako normálně vidící osoba ze vzdálenosti asi 60 metrů.
1. Střední slabozrakost
zraková ostrost: maximum menší než 6/18 (0,30) – minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10)
2. Silná slabozrakost
zraková ostrost: maximum menší než 6/60 (0,10) – minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05)
3. Těžce slabý zrak
(a) zraková ostrost: maximum menší než 3/60 (0,05) – minimum rovné nebo lepší než 1/50 (0,02)
(b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů
4. Praktická nevidomost
zraková ostrost 1/50 (0,02) až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena
5. Úplná nevidomost
ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí
Český hudební skladatel, zakladatel slepecké knihovny a tiskárny v Praze.
Narodil se 25. prosince 1858 v Pardubicích. Hudební nadání projevoval už od dětství. Hrál dobře na klavír a skládal drobné písničky. V dětství mu vybuchla zápalná kapsle rozbušky pro odstřelování skal, která ho připravila o jedno oko. Během vysokoškolských studií oslepl úplně – druhé oko si vážně poranil o vyčnívající hrot nešikovně položeného sestřina počitadla a lékaři mu už zrak nedokázali zachránit. Celým jeho životem se stala hudba – pomáhala mu dostat se depresí, začal ji studovat na soukromé varhanické škole, u Zdeňka Fibicha, později na pražské konzervatoři. Hudbou se živit nemohl a proto ve Vídni absolvoval kurz pro učitele nevidomých žáků a začátkem 90. let 19. století se stal učitelem v Klárově ústavu slepých v Praze.
Naše celkové rozpoložení ovlivňuje ze čtvrtiny právě to, jak dokážeme zvládat stres. Co je pro to nejdůležitější?
* Změňte jídelníček
Pokud si budeme vybírat zdravou a vyváženou stravu, odmění se nám tělo lepší náladou a psychickou pohodou.
* Cvičte
Že je sport nejlepší cestou, jak se zbavit chmur, je známá věc. Vyplaví se vám endorfiny – hormony dobré nálady. Ve zdravém těle zdravý duch, ne snad?
* Smějte se
Jde o nejlepší lék na trable. Snižuje napětí, zlepšuje krevní oběh a udržuje srdce zdravé. Na nic nečekejte a pusťte si nějakou komedii nebo vyrazte ven s dobrou kamarádkou.
17. listopad je 321. den roku podle gregoriánského kalendáře (322. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 44 dní.
Události v Česku:
1904 – Rakouská severozápadní dráha otevřela železniční trať Dobronín – Polná.
1939 – Po pohřbu studenta Jana Opletala dne 15. listopadu, který se stal posledním projevem manifestačního odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v roce 1939, nařídil Hitler, aby jakékoliv další demonstrace byly bez ostychu ihned potlačeny vojenskou silou. Byly uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a 9 popraveno (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert), 1200 českých studentů bylo zbito a odvlečeno do koncentračních táborů. V roce 1941 byl 17. listopad vyhlášen v Londýně za Mezinárodní den studentstva.
1945 – Vstoupily v platnost Benešovy dekrety 122 a 123/1945 Sb. o zrušení německé univerzity v Praze a německých technických škol v Praze a Brně
1960 – Zákonem 163/1960 Sb. schválen státní znak Československé socialistické republiky.
1989 – Brutální zásah policie proti studentské demonstraci v Praze provázel „Sametovou revoluci“ .
1989 – Ve večerních hodinách byla v Česku pozorována polární záře, jev v této zeměpisné šířce pozorovatelný jen zřídka.
1990 – Prahu navštívil poprvé v historii americký prezident, George H. W. Bush.
1999 – Skupina bývalých studentských vůdců vydala výzvu – Děkujeme, odejděte!
Fénem proti prachu.
Starší radiátory se mezi jednotlivými žebry pravidelně zanášejí prachem, který se špatně utírá. Zkuste to pomocí fénu: nejprve položte pod radiátor noviny a fén zapněte na nejvyšší výkon i teplotu. Prach snadno odfouknete, zůstane na novinách, které vyhodíte. Mastné nečistoty se zahřejí a potom už je lehce odstraníte hadrem navlhčeným ve vodě s pracím práškem.
Tkaničky se třepí.
Pokud máte tento problém, smotejte konce tkaniček k sobě a potřete je lakem na nehty. Budou se pak navlékat jako nové.
*
Zubní pasta čistí i léčí.
Zubní pastou snadno vyčistíte gumové části tenisek. Naneste ji na špinavá místa starým zubním kartáčkem a vydrhněte hadříkem. Výborně s ní vyčistíte i žehličku nebo šperk. Její pomocí zbavíte košili skvrn od rtěnky a odstraníte otisky po sklenkách na nábytku. A pomůže vám vyléčit i hnisanou vyrážku.
1.. Polární medvědi mají ve skutečnosti větší problém s přehříváním než se
zimou. I ve velmi chladném počasí se mohou při běhu lehce přehřát.
2.. Koala má úplně stejné otisky prstů, jako člověk. Těžko se odlišují i
pod mikroskopem.
3.. Žirafy spí jen 20 – 30 minut denně, a to ještě ve stoje a po kouscích
během dne. Zato netopýr prochrápe v klídku dvacet hodin. Hlavou dolů.
4.. Vačice Virginia rodí 12 dnů po oplodnění.
5.. Cvrček má uši pod koleny.
6.. Kočky za celý život při čištění kožichu vyloučí tolik slin, jako při
močení. Stráví 30 % života péčí o své tělo.
7.. Jazyk Plejtváka Obrovského váží více než dospělý slon. Jeho srdce je
stejně velké jako malý automobil. Novorozené mládě váží tři tuny. Za jeden
den Plejtvák bez problémů spořádá tři tuny žvance (a pak vydrží nejíst i půl
roku). Těchto tvorů už žije pouze 1500 na celé planetě.
8.. Rorýsi tráví až tři roky nepřetržitě ve vzduchu. V letu i spí
využívajíc proudů teplého vzduchu, který je nadnáší.
9.. Je potřeba 1 200 000 komárů, aby vám vypili všechnu krev.
10.. Váha veškerého hmyzu na zemi je větší, než váha všech ostatních
živých tvorů dohromady.
11.. Žížala má 5 srdcí.
12.. Největší oči na světě má obří druh chobotnice.
13.. Pouze 5 – 10 % gepardích mláďat se dožije dospělosti.
14.. Stegosaurus byl přes devět metrů dlouhý, ale měl mozek o velikosti
vlašského ořechu, takže se neuměl ani podepsat.
15.. Žralok tygří sežere vše, co mu přijde pod zuby (které se mu
mimochodem obnovují i po vylomení). Jelikož zblajzne opravdu cokoliv
(plechovky, kanystry na benzin…), je nazýván „smetištěm moře“. Je také
velmi agresivní. Dokonce ještě nenarozená embrya mezi sebou bojují na život
a na smrt. A to doslova, přežije a narodí se pouze vítěz.
16.. Psi jsou prakticky barvoslepí. Rozeznávají věci nejprve podle pohybu,
pak podle jasu a nakonec podle tvaru. Zato slyší i tichoučké zvuky na
vzdálenost 250 metrů, kdežto člověk maximálně 25 metrů.
17.. Kočky chodí po prstech.
18.. Žraloci mohou vydržet bez jídla i půl roku. Zaznamenaný rekord byl 15
měsíců, po které žralok nepozřel ani sousto. Žralok také cítí kapku krve na
vzdálenost více než jeden kilometr.
19.. Kráva při žvýkání pohne čelistí 40000x denně.
20.. Orel má na sobě průměrně 7000 pírek.
21.. Kdákání kačen nevydává ozvěnu. Nikdo neví, proč.
22.. Prasata mají třicetiminutový orgasmus. Také se nemohou podívat k
nebi, stavba těla jim to nedovolí.
23.. Pouze samičky komárů sají krev člověka.
24.. Rozdíl mezi rohy a parohy je ten, že parohy nerostou (zvíře je
každoročně shazuje), kdežto rohy se stále zvětšují.
25.. Mravenci nikdy nespí, pracují 24 hodin denně.
26.. Žáby nemusí pít vodu. Vstřebávají ji kůží.
27.. Pštros má větší oko než mozek. Tuto vlastnost s úspěchem převzali i
někteří lidé.
28.. Velbloudí hrb (který můž vážit až 35 kg) neuchovává vodu, ale tuk,
který velbloud spotřebovává při nedostatku potravy. Jakmile je tuk v hrbu
„vyžraný“, visí mu jen tak lážo plážo na zádech. Velbloud je také schopen
vypít 100 litrů vody během deseti minut.
29.. Nejrychleji běžící pták je pštros – dokáže metelit rychlostí až 100
km/h.
30.. Krokodýl nemůže vystrčit jazyk ani s ním nijak volně pohybovat,
protože ho má přirostlý ke spodnímu patru.
31.. Zelené želvy si klíďo píďo plavou více než dva tisíce kilometrů jen
proto, aby nakladly vejce na své oblíbené pláži. Tam se chvilku pošolíchají
a plavou zpátky. Zajímavé také je, že vždy bezpečně trefí. Bez dopravních
značek a GPS. Prostě trefí.
32.. Komáry nejvíce přitahuje modrá barva. A raději sedají na děti než na
dospělé.
33.. Kočičí moč pod UV světlem svítí.
34.. Sloní zub váží 4 kilogramy.
35.. Jen dvě zvířata na světě se mohou podívat za sebe, aniž by musela
otáčet hlavou. Králík a papoušek.
36.. Hlemýždi mají stovky až tisíce zubů. Jejich chrup může obsahovat až
stovky řad několika různých druhů zubů.
37.. Slimák má čtyři nosy.
38.. Největší vejce na světe klade žralok.
39.. Šváb může žít i deset dnů bez hlavy.
40.. Kočka nemá klíční kost, takže se protáhne přes jakýkoli otvor
velikosti jejich hlavy. Zato má 30 obratlů.
Muzeum Policie České republiky vytáhlo v rámci desátého ročníku Pražské muzejní noci, jež se koná v noci ze soboty na neděli, z archivu několik překvapivých skutečností. Přenáší diváky o osmdesát let zpátky, do roku 1933, kdy se stala dosud neobjasněná vražda mladé prostitutky Otýlie Vranské.
Je pachatel opravdu tak neznámý, jak údajně vyplynulo ze stohů starých spisů, nebo jen měli policisté ve třicátých letech klapky na očích?
Když 2. září roku 1933 otevřeli zřízenci na nádraží v Bratislavě kufr, který kdosi „zapomněl“ ve vlaku z Masarykova nádraží v Praze, polil je studený pot. Místo ponožek, pyžama a knížky, které lidé při cestování obyčejně vozí při sobě, je čekal obsah vskutku neobvyklý. V kufru byly úhledně naskládány lidské údy – nohy a hlava zatím neznámé ženy. (Pokračování textu…)
O Homérovi, starověkém básníkovi, se traduje, že byl slepý. Ale i Polsko má svého nevidomého básníka. Andrzej Bartyński, který o zrak přišel jako dítě za druhé světové války, nyní vydává básně i u nás.
Andrzej Bartyński, rodák z dnes ukrajinského Lvova, byl jako devítiletý hoch při výslechu gestapem zcela připraven o zrak. Přestože byl nevidomý, vystudoval po válce polský jazyk na Wrocslawské univerzitě. Vydal řadu básnických sbírek, získal ocenění za literaturu a jedna z jeho knih se prodává i v celosvětovém internetovém obchodě Amazon.com..
„Při četbě jeho děl však kdesi hluboko v čtenářově podvědomí nelze nevnímat, že jde o poezii nevidoucího, člověka, jenž všechno cítí přece jenom jinak,“