Český hudební skladatel, zakladatel slepecké knihovny a tiskárny v Praze.
Narodil se 25. prosince 1858 v Pardubicích. Hudební nadání projevoval už od dětství. Hrál dobře na klavír a skládal drobné písničky. V dětství mu vybuchla zápalná kapsle rozbušky pro odstřelování skal, která ho připravila o jedno oko. Během vysokoškolských studií oslepl úplně – druhé oko si vážně poranil o vyčnívající hrot nešikovně položeného sestřina počitadla a lékaři mu už zrak nedokázali zachránit. Celým jeho životem se stala hudba – pomáhala mu dostat se depresí, začal ji studovat na soukromé varhanické škole, u Zdeňka Fibicha, později na pražské konzervatoři. Hudbou se živit nemohl a proto ve Vídni absolvoval kurz pro učitele nevidomých žáků a začátkem 90. let 19. století se stal učitelem v Klárově ústavu slepých v Praze.
V r. 1885 si nechal vyrobit dřevěnou jednořádkovou pomůcku pro psaní Braillovým písmem a ve spolupráci s ředitelem vídeňského ústavu navrhl uspořádání kovových typů písmen Kleinova psacího stroje do desetinné soustavy, což umožňovalo lepší orientaci hmatem při vyhledávání štočků. České knihy opisoval do Brailova písma, tím tak založil Českou slepeckou knihovnu v Praze, která byla otevřena 1923. V roce 1917 založil první český časopis pro nevidomé Zora.
Celkem opomenuté je Macanovo hudební dílo – smyčcový kvartet, mužské sbory, cykly písní…V roce 1919 mu přátelé k pozdní oslavě šedesátým narozeninám uspořádali ve Smetanově síni Obecního domu v Praze slavnostní koncert z jeho skladeb.
Během první světové války byli osleplí vojáci umisťováni právě do Klárova ústavu. Macan se staral o jejich rehabilitaci, učil je číst a psát bradlovým písmem. 1916 začaly v časopise Zora vycházet opisy skladeb českých hudebních skladatelů do Brailovy hudební notace. Macan je také autorem odborné písemné práce Klíč k Brailovu písmu, která je svou formou první slovníkovou pomůckou tohoto druhu.
Macan se také zajímal o esperanto. V roce 1920 založil esperantský časopis v Bradlově písmu, v následujícím roce zorganizoval první Mezinárodní kongres slepeckých esperantistů, který se dodnes koná v různých městech Evropy.
Karel Emanuel Macan zemřel 6. ledna 1925 a je pohřben na vyšehradském hřbitově.
