Žil kdysi, kdesi – nevím kdo, nevím kdy a nevím kde, však vím jen to, ač slepcem zde, že barevných tónů slova pěl. On Homérem zván pro věčnost, a druhý jména stejného nám čekat velí nutnost, kéž svět by zrodil slepého, jenž pohladit by uměl. Pohádkou – písní potěšil, všechny vás něhy