*
Pračlověk si čte vysvědčení svého syna a říká:
„To, že máš 3 z lovu, chápu, jsi ještě malý. Ale že si propadl z dějepisu, který má jen dvě strany, to je hanba!“

*
Zazvoní zvonek u dveří. Paní otevře a najde za nimi opraváře s celou svou výbavou.
„Madam,“ hlásí opravář, „jsem ladič pian.“
Paní se brání: „Ale já jsem přece žádného ladiče neobjednávala.“
Ladič odpoví: „Ne, vy ne. Ale vaši sousedi ano.“

*
Jak se má tvůj nový papoušek?
„Ale, umřel týden po tom, co jsem ho koupil.“
„Cože, a na co?“
„Na vyčerpání, soutěžil s mojí ženou v ukecanosti.“

*
„Slyšel jsem, že tu máte strašně myší,” znepokojeně povídá mlynáři pantáta Bezzemek. „Nemohla se nějaká dostat do mých pytlů s moukou?”
„Zaručeně ne,” ujišťuje ho mlynář, „do každého jsem pro jistotu nasypal jed na hlodavce.”

*
Tchýně vaří v kuchyni guláš. Malý domácí kocourek se přitulí k noze a mňoukáním si vyprošuje kousek masa. Tchýně ho odtlačí nohou.
Kocourek se opět přitulí a prosí o kousek masa.
„Vypadni“ zařve na něj tchýně a odkopne ho do kouta.
Vzápětí přichází zeť z práce, posadí se ke stolu a tchýně říká:
„Uvařila jsem výborný guláš jen pro tebe,“ a nabere mu plný talíř.
Ještě než zeť začne jíst, přitulí se k němu kocourek a prosí o kousek masa. Zeť mu kousek masa hodí se slovy:
„Dej si, mazlíku.“
Kocourek maso zhltne a vzápětí leží natažený na zemi a nedýchá.
Zeť se rozlítí a zařve na tchýni:
„Tak otrávit jste mě chtěla, vy bestie,“ a prásk jí jednu po hubě, tchýně letí do kouta.
Kocourek pootevře očko a pomyslí si: „A máš to, mrcho lakomá!“
Krásný dník vám všem přeji, lidičkové a lidičky…