V křesťanském kalendáři je Velký pátek (lat. dies passionis Domini) pátkem před Velikonocemi, součást Svatého týdne a velikonočního tridua. Tento den je připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži.
*
V katolické liturgii se čtou z Písma Janovy pašije často podané dramaticky nebo hudebně. Obřady pokračují přímluvnou modlitbou za církev, za papeže, za služebníky církve a za všechny věřící, za katechumeny, za jednotu křesťanů, za židy, za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista, za ty, kdo nevěří v Boha, za politiky a státníky, za ty, kdo trpí. Vrcholem obřadů je uctívání kříže. Eucharistie se v tento den neslaví. Podává se však svaté přijímání (z hostií, jež byly proměněny na Zelený čtvrtek). Výjimky se objevují jen velmi vzácně, např. v roce 2009 Svatý stolec povolil sloužení pohřební mše při státním pohřbu 205 obětí zemětřesení, které postihlo kraj Abruzzo ve střední Itálii.
Na Velký pátek se papež modlí Křížovou cestu v římském Koloseu.
Pravoslavní též eucharistii neslaví, ale třikrát se během dne scházejí k modlitbě. Velký pátek je jedním ze dnů přísného postu.
Zvláštní bohoslužby se konají i v protestantských církvích.
*
Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu, mezi nimi například Austrálie, Brazílie, Kanada, Německo a Spojené království. V Rakousku mají nárok na den volna pouze evangelíci, starokatolíci a metodisté.
Ve většině německých spolkových zemí platí na Velký pátek (podobně jako v Den národního smutku) zákaz pořádání tanečních slavností a sportovních akcí.
*
Pranostiky
*
Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
*
Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
*
Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.
*
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
