V roce 1807 vznikl u nás historicky první ústav v Praze na Hradčanech, kde vyučovali
významní nevidomí a slabozrací pedagogové. Například Josef Bezecný,
který je autorem dřevěné rozkládací mapy Střední Evropy. Řádové sestry do ústavu
přicházejí až ve 2. polovině 19. století, hlavně pak na rozhraní 19. a 20. století. Velmi
významně do výuky v té době zasáhly Aquina Sedláčková, která adaptovala
Lormovu abecedu pro hluchoslepé osoby. Je rovněž autorkou mapy Prahy.
Dominata Hoňková pro nevidomé žáky vyrobila různé modely hmyzu. Některé se
zachovaly dosud, jsou umístěny v Koutku tradic školy.
V r. 1910 byl založen Deylův ústav v Praze (Jan Deyl, oční lékař). V tomto ústavu se
řemesla vyučovala do r. 1948. Poté se zde vyučovalo hudební vzdělávání
nevidomých. Do tradice hudebního vzdělávání velmi významně zasáhl nevidomý Jan
Drtina, který vyučoval v této instituci hudební školy, později Střední hudební školy
internátní. Usiloval také o to, aby se ze Střední hudební školy stala Konzervatoř pro
mládež s vadami zraku, což se mu nakonec podařilo. Vyučovali zde mnozí nevidomí
a slabozrací pedagogové např. Ivan Tylňak, Karel Hejda, Otakar Heindl, Jan Budín
aj.
I výuka ladění se ve škole provozovala. Vyučovali ji rovněž nevidomí a slabozrací
pedagogové v tomto oboru vyškolení např. František Podlucký, Ján Melicher, Jan
Tribenekl aj.
V současné době opět tato škola nese název Konzervatoř Jana Deyla a střední školy
pro zrakově postižené studenty. Konzervatoř a ladičská škola Je jediná svého druhu
ve světě. Proto zde studovali a studují zrakově těžce postižení studenti ze zahraničí.
V r. 1832 byl založen Aloisem Klárem v Praze zaopatřovací a zaměstnávací ústav
pro slepce. V ústavu byly dílny, později i knihovna.
Historie péče a vzdělávání nevidomých na Moravě začíná v r. 1835 založením
prvního ústavu pro nevidomé v Brně Janem Nepomukem Františkem Rafaelem
Beitlem. Sám se školil ve Vídni u Johanna Vilhelma Kleina. Postupně zde vyučovali
významní tyflopedové, kteří vyráběli pomůcky pro nevidomé i slabozraké. Jmenuji
např. Františka Urbana, Miroslava Borise a Josefa Smýkala
Roku 1950 došlo k diferenciaci speciálního školství, absolventi ústavu pro nevidomé
v Brně, kteří se věnovali hudbě i ladění klavírů odcházeli do Prahy na Střední
hudební a ladičskou školu. Ostatní pak odcházeli do Klárova ústavu, kde vzniklo
odborné učiliště a ekonomická škola. Totéž platilo rovněž pro žáky Hradčanského
ústavu pro nevidomé…
