Kdo byl Alois Klar

Alois Klar se významným způsobem zasadil o rozvoj péče zrakově postižených lidí na našem území. Jeho důraz na jejich začlenění s respektem a plným porozuměním byl na svou dobu zcela ojedinělý a je vnímán jako první pokus o integraci nevidomých. Profesor a děkan filosofické fakulty vůbec poprvé umožnil nevidomým dětem studium tím, že v roce 1832 založil dodnes fungující ústav a nadaci.
Z chudých poměrů děkanem filosofické fakulty.
Nejednalo se ale o první podobnou instituci založenou na jeho popud. Ze své bohaté literární činnosti byl Klar dostatečně zaopatřen, aby již v roce 1807 s manželkou a synem založil Ústav pro slepé děti na Hradčanech. „Alois Klar představuje fascinující osobnost akademického i uměleckého světa. Ze slabých sociálních poměrů se dokázal dostat až na samotný vrchol tehdejší společnosti. Jeho životním cílem bylo změnit postavení nevidomých ve společnosti, v čemž bez přehánění předběhl svoji dobu,“
Pozemek pozdější budovy ústavu získal Klar darem od císaře Františka I. V současnosti v budově sídlí Česká geologická služba a na počest zakladatele nese okolní veřejné prostranství jméno Klárov. Následovníkem Klarova ústavu je Střední škola Aloyse Klara v Praze 4 – Krči, která je dodnes jedinou střední školou pro zrakově postižené v České republice.
„Nevidomý musí býti veden pevnou rukou, ale v sametové rukavici.“