Hledáme korektory – (dobrovolníky), pro digitální knihovnu pro nevidomé a slabozraké www.spvk.cz Měl by někdo zájem? Pokud ano, kontaktujte mne na skype: martinarozenkova, nebo na e-mailové adrese: martinarozenkova@gmail.com
Na otázku, co by si Popelka přála, aby jí přivezl z města, odpovídá čeledínovi Vinckovi: „Tak mi třeba přivez to, co ti cestou cvrnkne do nosu.“ Stalo se dnes. Sice ne v lese, nejsem ani Vincek, necvrnklo mi nic do nosu, ale „žuchly přímo na hlavu“ 3 oříšky. (Kdo ví, třeba kouze
Tak jsem si zas trhla kolosální vostudu To si tak vykračuju hlemýždím tempem, směr „sámoška.“ V duchu si opakuju co koupím, abych nebrala blbosti, na druhou stranu, abych nezapomněla hlavně to pitomé savo, které kupuju už tejden, žeju, sůl a tak… no klasika. Zpěváčci ptáčkují, b
V klídečku si opravuju knížečku a čekám slušně oděná na kámoše, který asi desetkrát volal, že se URČITĚ DOPOLEDNE staví na kafe a abych hlavně byla doma. Pokaždé jsem řekla, že ano a čekala. Sice jsem si přivstala, abych nevypadala jak strašidlo a zrovna bych se ještě válela… No
Po téměř probdělé noci, v důsledku příšerného vedra, navzdory puštěnému větráku, jsem dle očekávání vstala s pocitem, jakoby mne někdo práskl do hlavy. Ukecala jsem se a štrádovala si to do koupelny na vlažnou sprchu… ta zabrala vždy. Následovala snídaně. Čaj, domácí veka, máslo
Na dnešek jsem měla hlášeno měření obvodu zdí z důvodu zateplování bytovky, kde bydlím. Trpělivě jsem tedy vyčkávala, a dočkala se. To, že je naše číča Sába „kámoška“ s každým, kdo překročí práh našeho bytu a v lepším případě se příchozím vrhá ihned za krk… to, že nejeden z nich
Vzhledem k tomu, že naše kočka Sába je kramářka, zavírám ji na noc do předsíně. Tak jsem učinila i včera. Jak si tak spím, sním si svůj sník, najednou mi něco huplo na hlavu. Lekla jsem se tak, že v tom momentě by se ve mně krve nedořezal. Zaječela jsem něco jako „fůůůůůůůůůůůůůůůj“.
Barbora, matka pětiletých dvojčat onemocněla akutní leukémií. Na tuto formu není jiná možnost než transplantace kostní dřeně. Vhodný dárce se dosud nenašel, a tak se také krátí její čas. Přesto věří, že se dárce najde včas, bude zachráněna a bude se moct nadále starat o své děti, pozo
To zas bude den… Naše číča Sába má zas dny touhy. Pro neznalé to znamená, že prostě řve, řve a řve. Motá se pod nohama, klidně se nechá i zašlápnout, dělím se s ní o svou židli (spíš tedy ona semnou milostivě, a když se jí nechce tak mne ňafne, nebo mi dá facana). Vzhledem k tom
Pohoda po sobotním obědě – syn umyl nádobí, něco však zbylo. Rozhodla jsem se, že to domyju za něho, a k práci jsem si pustila rádio. Zrovna dávali takovou parádní rytmickou písničku, a ta mne pochopitelně nemohla nechat chladnou. Bylo to jasné – nádobí počká, „cukle“ letěly dol