Tudle sem byla nakoupit a nestačila jsem se divit nad mluvou a chováním některých „dítek“

Stála jsem u pečiva, že si naberu housky. Přede mnou byla „slečna“ (mohlo jí být tak 13 a kluk snad 6 let). Ona držela košík, on dával do pytlíku housky. Najednou na něj štěkla: „Dělej ty demente!“, on na ni: „Drž hubu ty krávo!“… Čelist mi spadla málem až na zem. No nic, pomyslela jsem si v duchu a šla ke kase. Přiřítili se tam ti dva a doslova na sebe hulákali, jakoby tam byli sami. Ona: „ Vzal si i to máslo debile?“ On: „Vyliž mi p*del.“ … Takto pokračovali dál. Nebudu psát vše, neb to není ani publikovatelné. Celou cestu domů jsem nechápavě kroutila hlavou. Dlaždiči by se červenali, fuj. Dnes jsem šla zas na poštu a přímo před školou jsem zahlédla dva hloučky dětí ve věku cirka 7 – 13 let. Nadávali si tak strašně sprostě, že sem měla sto chutí jim říct, aby se chovali jako lidi a ne jak čuňata. Naštěstí jsem k nim nešla. Začali po sobě normálně házet kameny velikosti dospělácké dlaně… V životě bych si nepomyslela, že i já si jednou položím otázku: „Kam jen ta mládež spěje, aneb čím to je???“